„Víkendový nářez v Holandsku“

Po belgické kombinaci Sensation White + Sensantion Black jsem si slíbila, že dvě takové mega akce pár hodin za sebou už nedám (fakt nářez), ale nabídce v podobě Dance Valley a Sensation Black se prostě nedalo odolat! A tak jsem v pátek 13. července v 10 hodin večer vyrážela s 13 pařmenama a dvěma pařmenkama mikrobusem směr Holland.
Cesta nám opravdu rychle utekla, protože se jelo v noci a v mikrobuse se dobře spalo (musím potvrdit, že v mikrobuse se sedí lépe než v buse). K Amsterdam Areně, kterou jsme si chtěli obhlédnout ještě za denního světla, jsme dorazili už v osm hodin ráno. Počasí se nám vydařilo, svítilo sluníčko a už poránu bylo teplo (akorát ten celoroční vítr by být nemusel). Celou arénu jsme si obešli, nafotili a nasedli do busu směr Spaarnwoude, kam nás měla dovést GPS. Navigace nás sice dovedla na zadané místo, ale kde nic, tu nic. Ptali jsme se snad úplně každého, koho jsme potkali, ale nikdo nic nevěděl. Uklidňovalo nás jenom to, že v tom nejsme sami! Kolem nás totiž kroužilo plno aut a tranzitů, které měly ten samý problém – najít cestu na Dance Valley!
Noo, můžu říct, že jsme si kus holandské krajiny opravdu projeli křížem krážem, a když už jsme dojeli na silnici, která vedla přímo k akci, tak byla uzavřená a mohla tam vjet pouze kyvadlová doprava z Amsterdamu, která celý den dovážela pařmeny na akci. A tak nás policie navedla zase zpátky do Amstru a oklikou jsme pak dojeli na skoro to samé místo. Na parkovišti, které bylo hned kolem areálu, jsme parkovat nesměli (kvůli velikosti dopravního prostředku), a tak jsme byli posláni až pěknou dálku od místa konání. Ještě než jsme dorazili na akci, tak jsme se „krásně“ prošli! Myslím, že organizátoři měli s řízení dopravy docela problém. Nikde nebylo žádné značení, ukazatele nebo cosi, co by nám pomohlo najít cestu tam, kam jsme se vydali až z Čech (a určitě jsme to neměli nejdále ze všech)!
Po prohlídce krajiny a „menší“ procházce jsme dorazili na místo konání Dance Valley. Byla to veliká louka, na které se rozprostíralo 14 různých stageí (např. HQ, Lost’n Music, Global, In The House, In Charge, Continental, Ibiza, MadHouse Electronation, Airbreak atd.), z kterých by si vybral snad vážně každý. Téma Dance Valley bylo cirkusové, a podle toho to tam také vypadalo. Potkávali jsme klauny, postavy na chůdách, slečny v mini oblečcích, které pobízely procházející, aby vyzkoušeli žonglování, surfování na mini prkénku, a jiné cirkusácké zábavy.
DJs bylo požehnaně, a tak nám bylo předem jasné, že stihnout všechno se prostě nedá. Areál byl obrovský, plný davů lidí (kolem 40 až 50 tisíc návštěvníků), a tak projít z jednoho konce areálu na druhý bylo na delší dobu. Já osobně jsem byla nejvíce zvědavá na projekt Dogzilla LIVE, který měl být ve stanu s názvem Continental, kde jsme taky řádně zapařili na duo Blank & Jones. Bylo vidět, že oba mají výbornou náladu a akci si užívají, a tak nás vůbec nešetřili a servírovali nejen své nové pecky, ale také jejich mega hity jako např. The Nightfly nebo Mind Of The Wonderfull. Dogzilla nezklamala a jejich půlhodinové živé vystoupení bylo vážně úžasné. Závěrečný song Without You, které zpíval se zpěvákem snad celý stan, byl pro mě to odpoledne tím nejlepším (a to to opravdu nejlepší mělo teprve přijít). Samozřejmě jsem nezapomněli zaskočit do stanu Marca V, kde jsme poslechli závěrečnou část jeho setu. Zastihli jsme v práci také DJs jako Benjamin Bates, M.I.K.E, Judge Jules, Sander van Doorn a další.
Pak už jsme samozřejmě běželi na Main Stage, kde dohrával Ferry Corsten a za jeho zády se již připravoval mistr Paul van Dyk. Stage byla suprově řešena, byla totiž v údolí, a tak za všech stran bylo krásně vidět. Vše vizuálně dolaďovaly velké obrazovky, které nám přiblížili Paula v akci – vážně řádil. Lasery opravdu nešetřili, a tak se nám ze skály (na které jsem průběžně stáli a seděli a hlavně si užívali Dykův set) naskytl krásný pohled, jak desetitisícový dav paří na nové megahity z Dykova nového alba In Between. Bohužel jsme Dykův set neslyšeli celý, protože jsme chtěli okusit také něco speciálního, a tak jsme se vydali na HQ, kde hrál japonský přízrak Yoji Biomehanika. Jeho set a show byla vážně něco, co se prostě musí vidět! Yoji celý v koženém oblečku řádil nejen za DJ-pultem, ale také na pultu a před ním. Před stageí se procházely slečny, které měly též kožené oblečky a na hlavě a rukou pochodně. Po Yojiho setu jsme se vrátili zpět, protože Dyk dohrával svůj set a tím i ukončoval celou akci. Závěrečný nádherný ohňostroj za zvuků Time Of Our Lives a Anthem od projektu Filo & Peri byl vážně nezapomenutelný. Stáli jsme a hltali každý okamžik, protože to byla vážně nádhera! Po malém přídavku se tisícový dav dal do pohybu a my s ním. Bohužel se nám „podařilo“ roztrhnout na dvě poloviny, a tak jsme se tak trochu ztratili. Po delším hledání, kdy nám nikdo nedokázal poradit cestu, jsme – ani nevíme jak – k tranzitu konečně dorazili a mohli se tak vydat na cestu do Amsterdamu na Sensation Black, která už byla v plném proudu.
K Aréně jsme dorazili ve dvě hodiny a mastili honem ke vchodu. Zjistili jsme, že aréna je vyprodaná, což je vážně úspěch. Po opravdu důkladném prošacování, kdy nám sekuriťáci vyndali i mince z peněženky, jsme se dostali dovnitř. Aréna je opravdu gigantická! Stage byla ve tvaru „stromu života“ a stála jako obvykle uprostřed plochy. Byla již obklopena 40 000 pařmeny, kteří celý v černém oblečení dokreslovali tu kouzelnou temnou atmosféru. Jednotlivá intra, která se týkala tématu Temnota, doprovázel MC Ruffian.
V line-upu byla taková jména jako Dana, Zany, Vince, Outblast vs. Promo a na závěr noci také Angerfist. Novinkou bylo, že místo Megamixu bylo půlhodinové živé vystoupení Black Identity, tedy tajemného projektu, který měl po celou dobu vystoupení na sobě masku. Po odehrání setu, při kterém ho doprovázely i bubínky, nebyl odhalen, a tak vznikají dohady, kdo vlastně Black Identity ve skutečnosti byl.
Pětihodinový hardstyle/hardcore nářez jsem si vážně užila. Nejvíce se mi líbili Angerfist Live, kteří měli po celou dobu svého vystoupení na obličejích bílé hororové masky a řádili jako o život. Na konci svého setu se dokonce jeden z nich vykoupal v tryskající vodě, která doprovázela jejich set. Efekty, které po celou noc hypnotizovaly celou Arenu, byly prostě mega. Během setu se průběžně střídal oheň s výtrysky vody, malé ohňostroje, světelná a laserová show (lasery měli několik barev včetně růžové). Zkrátka je vidět, že ID&T prostě umí. Zajímavá byla také ukázka BPM během Outblastova vystoupení, které ukazuje počet beatů za minutu. Ukázka začínala na 150 BPM a skončila na 1 000 BPM, což je vážně hukot.
V půl osmé ráno jsme plni zážitků, dojmů a totálně strhaní odcházeli do našeho mikrobusu a těšili se, že si konečně po necelých 20 hodinách paření odpočineme. Domů jsme dorazili opravdu v luxusním čase, a tak jsme už v šest večer mohli užívat sluníčka doma. Kombinace Dance Valley a Sensation Black byla (určitě nejen pro mě) něčím, na co se prostě nezapomíná!